sobota 13. srpna 2016

Léto s úsměvem

Polovina léta je za námi a já si jej velice užívám. Prožila jsem velkou spoustu moc pěkných dní, během niž byly chvíle na které hned tak nezapomenu. Mnohokrát jsem měla úsměv na rtech, nespočetně krát, takže by nebylo v mých silách se o vše podělit. Přesto je tu však jedna věc, která mi dokázala vykouzlit úsměv na tváři zrovinka včera.

Náhodou jsem procházela internet a narazila jsem na jeden blog, www.gauri.blog.cz .  A byla obrovská náhoda, že úvodní stránek byl o tom, jak se autorka zapojila do výzvy 101 cílů v 1001 dnech, do které jsem rovněž zapojena. A tak s obrovskou zvědavostí se pustím do čtení, protože chci znát její cíle. Ještě však, než se k nim dostanu, tak na mě čeká jedno obrovské překvapení. Autorka na tuto výzvu narazila právě na mých stránkách! Mám z toho nesmírnou radost.

Tak strašně ráda jsem se do četla že se do sítě chytil další človíček. Samozřejmě trochu díky tomu, že to je díky mě. Jsem taky ráda, že mi tak Gauri pomohla splnit jeden z mých cílů - nalákat na tuto výzvu někoho dalšího. Ale hlavně jsem ráda, protože vím, jak krásné je tuto výzvu plnit. Jak může plnění někdy jednoduchý, někdy náročných úkolů, přinést až dětinskou radost a doufám, že právě tomuhle podlehne i někdo další.


A jak si na tom v současné době stojím s výzvou já?
Výzvu plním už něco málo přes sto dní. Kdybych úkoly měla plnit rovnoměrně (což nikdy nebyla moje stránka, bohužel), tak bych měla mít splněno přibližně deset úkolů. Netajím se však tím, že mám splněnou pouze polovinu, tedy pět, protože vím, že na odškrtnutí dalších tvrdě pracuji.

A teď malá rekapitulace!
Hned asi týden po zahájení výzvy se mi povedlo splnit jeden cíl a to zavítat na knižní veletrh. Přesto, že jsem slibovala, že o to nejvíce splněných úkolech budu psát nějaké články, tak v tomhle případě jsem se z toho omluvila, jelikož jsem z návštěvy veletrhu nebyla zrovna nadšená, nechtěla jsem kazit jinak pohodou atmosféru která ohledně něj panovala, ale hlavně jsem z principu nechtěla psát o něčem, co se mi nelíbilo.

Jsem omluvena i z dalších dvou úkolů, které jsou neveřejné z důvodů, které jsem uváděla už na úvodní stránce výzvy.

Čtvrtým splněným úkolem je, že jsem se asi po dvou letech donutila (a to jen díky výzvě) přebrat soubory v PC, ve kterých jsem už nebyla schopna se ani vyznat (jsem zvědavá, jak dlouho to opět takhle vydrží) a záložky, které už opravdu potřebovali přetřídit a uspořádat.

No a pátý úkol je již zmíněný výše a to nadchnout pro tuto výzvu někoho dalšího, což se přiznám, že jsem nečekala, že bude tak snadné.

A další úkoly?
Samozřejmě jsem se už pokoušela o splnění i nějakého dalšího úkolu. Konkrétně o ten, který praví, že se mám pokusit provést něco se svými vlasy, což jsem samozřejmě myslela tak, že bych je měla začít nosit nějak rozumně a ne jak čtyřleté děcko :-D Dokonce jsem zašla i do kadeřnictví, kde byly tak hodny a vlasy mi sestříhaly do jakéhosi účesu, ale já opět nevydržela déle jak týden si takto vlasy upravovat a opět vytáhla moji dobrou kamarádku - gumičku.
Když se nad tím zamyslím, teoreticky by se dal úkol považovat za splnění, vzhledem k tomu, že jsem s těmi vlasy něco provedla, byť na krátký okamžik, ale vzhledem k tomu, že já tuto výzvu neplním jen, abych si jednoduše splnila a odškrtala všechny úkoly, ale aby to pro mě něco znamenalo, tak se žádný škrtání nekoná a někdy v budoucnu se bude konat další pokus. I to se stává.

Snažím se plnit další úkoly, které vyžadují, aby jim bylo věnováno trochu více času. Koukám na dokumenty, ochutnávám zmrzliny, koukám na filmy, čtu knihy, chodím na in-line a denně se přemlouvám, abych šla běhat, což se mi zatím nepodařilo ani jednou.

Pak je tu úkol o sehnání kompletní Zeměplochy od Prachetta do vlastní knihovny, což se mi prozatím velice úspěšně snaží plnit, vzhledem k tomu, že se mi asi tak zhruba před měsícem podařilo sehnat 21 knih v perfektním stavu. Stále však série není kompletní.


A na závěr bych se ještě ráda pochválila za to, jak se mi prozatím snaží plnit úkol o tom, že nemám coca-colu a podobné "sajrajty", protože za posledních více jak sto dní jsem se jich ani nedotkla. Pravda je, že mi to první dva týdny, připadalo naprosto příšerné. Nápoje jsem viděla naprosto všude, ať fyzicky nebo reklamy. Nikdy jsem se nepřehlédla, ale pak to přešlo a teď už mi to nepřijde ani tak divné být bez nich. Závislost překonána :-D Ještě devětset dní a bude to, budu moci odškrtnout další úkol, což myslím, už problém nebude.

1 komentář:

  1. Jéééé, mám radost, že jsem Tě potěšila a že jsem Ti dopomohla splnit jeden cíl!!! :-) :-) Přeji hodně úspěchů v plnění dalších úkolů. A máš pravdu, přináší to až dětinskou radost, když si mohu nějaký cíl odškrtnout jako splněný. :-)

    OdpovědětVymazat