čtvrtek 15. října 2015

Nika a nábytek - 3.příběh

A je to tady! Poslední z řady nezáživných článků o nábytku. Slibuji, že další článek bude příběh utvořený mou fantazií. 

Abych Vás moc nenudila, rozhodla jsem se, že třetí příběh co nejvíce zkrátím, tak tady je. Příběh o tom, jak si strejda pořizoval psací stůl:

Řeknete si, že sehnat v dnešním světě psací stůl není problém, ale opět Vás vyvedu z omylu. Problém to může být, pokud chcete celodřevěný stůl v dekoru dubu, aby Vám pasoval k ostatnímu nábytku v místnosti. Nebudete nám věřit, ale s tímhle záměrem jsme objezdili snad všechny prodejny nábytku v krajském městě a ze všech jsme vycházeli s nepořízenou. A co teď? Naší záchranou se stal internetový obchod, kde jsme vybírali nakonec ze tří možností. Po důkladném uvážení jsme jeden objednali a čekali než ho přepravní společnost doručí. Protentokrát s termínem dodání nebyly žádné problémy a vše vypadalo hladce. 

Asi by to byl moc velký zázrak, kdyby se žádný zádrhel neobjevil (neměla bych ani o čem psát) a tak se stalo, že v balení chyběli nějaké drobné předměty. Šlo o nějaký druh speciálních šroubů. A tak  se strejda rozhodl pánům zavolat s nadějí, že se bude moc taková "drobnost" vyřešit pomocí telefonu. Spletl se, bylo zapotřebí vyplnit asi dva reklamační formuláře a ty poslat (naštěstí to stačilo pouze elektronicky). 

Nedokážete si představit naše nadšení, když jsme zjistili, že jednáme se seriózní firmou (ne jako v kauze moje postel, o které se můžeš dočíst zde), když nám obratem odpovídali, že šrouby neprodleně doručí. Druhý den měl strejda hned ráno telefonát od dopravce, že pro něj má nějaký balíček. Vzhledem k tomu, že byl strýček v práci bylo domluveno, že mu to nechají u něj v práci někde na vrátnici. Vše se zdálo v pořádku.

Když přišel strejda večer domů, tak jsem se ho ptala, jestli nese ty šrouby. Odpověď mě ale překvapila. Ne, nenesl. Jelikož oběhal asi tři místa (vrátnice, podatelna a už nevím co), kde by mohli být a nikde nejsou :-(  Naštěstí druhý den měl již větší úspěch. Ukázalo se, že šrouby měla paní odněkud z personálního oddělení... (Nechápu.)....

Mí drazí, to byl můj třetí a poslední příběh ze série Nika a nábytek. Doufám, že jsem Vás jimi moc neunudila a že jste si z nich vzali nějaké ponaučení, jako třeba já: knihovnu, kterou si pořizuji domů, si nechávám dělat na míru od truhláře. Tak se zajisté vyhnu problémům s nedodrženým termínem a chybějícími částmi. (Jak já se na tu knihovnu stráááášně těším!!!)


A na samotný závěr, přidávám fotografii, aby jste měli představu o tom, jak vypadá ten smontovaný regál o němž jsem psala ve 2. příběhu. Vzpomeňte si, jak jsem psala, že byl pořizován se záměr ukládat do něj učebnice... Ehm, vidíte je někde? Já ne. No, ale alespoň má využití.

Žádné komentáře:

Okomentovat