pondělí 15. května 2017

Knihovna ve víru času

Věci se mění a mezi ty, které se doma mění nejčastěji spadá moje knihovna. Kdybyste jen věděli, kolikrát jsem ji už přeskládala. Sama to už ani nespočítám...
Před nějakou dobou se u minulého článku, který jsem psala, když se knihovna postavila, četla dotaz na to, jak knihovna vypadá nyní. Tak jsem si řekla, že by nebylo špatné, to zdokumentovat nějak oficiálněji.

Kdo by se chtěl podívat na fotografie rok a čtvrt staré, naleznete je zde.

A nyní, jak vypadají dnes:




Jak můžete vidět, knihovna se zdárně plní a to nevíte, že v některých případech jsou knihy dvojřad. Celkem by jste zda našli 326 titulů.
Během roku, jsem čtyřikrát zažila takový extrém, že knihy nebyla již kam dávat a já byla nucena se některých méně oblíbených vzdát. A obávám se, že další kolo nastane, až dovezu všechny knihy ze studentského bytu, kde se jich momentálně tísní také více jak 50, včetně 5. dílu Selekce, pro který jsem si dnes jela do knihkupectví a již ho mám přečtený (čert vem zítřejší zkoušku).

Po ukončení zkouškového období, které se blíží rychlostí blesku, mám v plánu velkou knihovnu znovu přeorganizovat, zejména odbornou literaturu (kterou si neuchovávám jen z nutnosti), kterou můžete vidět v prvních dvou policích od zdola.

úterý 31. ledna 2017

Čtvero ročních období

A je to tady! Jeden z úkolů z mé výzvy je splněný.

30. úkol: vyfotit jedno místo ve čtyřech ročních obdobích

A teď bych se tady ráda podělila o výsledek mé práce:

Jaro:

Léto:

Podzim:

Zima:


Plněním tohoto úkolu jsem se velice bavila, byly to krátké, zato velice příjemné chvilky.
Mnohem víc pro mě však ještě znamenaly ty chvíle, kdy jsem dnes procházela galerii ve svým telefonu. Jelikož jsem narazila na mnoho fotografií, které jsem během roku pořídila. Mimo těch čtyřech, které jste mohli vidět výše jich byla ještě hrstka. 
Jsou to fotografie, které mi připomněly krásné chvíle během uplynulého roku, co všechno krásného jsem zažila. Procházení této galerie pro mě byla přínosné, jelikož jsem si konkrétně uvědomila, že to nejcennější co máme jsou okamžiky. A ty jsou velice prchavé a měli bychom si jich maximálně vážit.
Dalším zjištěním bylo, že takových chvil moc nebylo. A taky si dávám předsevzetí, že se budu maximálně snažit, abych tyto chvilky znásobila. 

Ještě bych ráda dodala, že fotografie se mi líbí, přestože by někteří mohli a nejspíše budou připomínat, chyby proti kompozici a tak dále... Ale mě se líbí a nejspíše zejména díky místu, které zachycují - mám k němu jistou citovou vazbu. Navíc, ráda vidím, že fotografie, které na mě budou dýchat, lze zachytit i za pomoci telefonu a nemusím tak všude tahat foťák, které v poslední době hodně zanedbávám.

středa 18. ledna 2017

Čtenářská výzva

Rok 2016 je již nějakou dobu ta tam a tak mohu s nelibostí konstatovat jeden ze svých neúspěchů. Nepodařilo se mi splnit knižní výzvu, kterou jsem si stanovila, tedy za kalendářní rok přelouskat 50 libovolných knih. Podařilo se mi splnit pouze 86%, tedy přečíst 43 knih. Nemám z toho radost, avšak to mi nebrání v tom, se do výzvy, kterou i letos pořádá Ells, zapojit znovu.

Mám takové neblahé tušení, že následující rok pro ne nebude jednoduchý, nejspíše mě bude čekat hodně změn a zmatku, z čehož vyplývá, že na čtení nejspíše nebudu mít ani čas a nejspíš mnohdy ani náladu. Napadlo by Vás, že bych si proto měla dát malý nároky. Něco na tom bude, ale víte co? To by to pak nebyla výzva. Rozhodla jsem se do ni jít, takže rovnou po hlavě, tedy si zachovávám stejný cíl jak loni. Opět padesát knih. Uvidíme, jak to dopadne letos. Přejte mi úspěch.



pondělí 26. prosince 2016

Knižní výzva od DK, splněno!

Kvapem se blíží konec roku a to je ten pravý čas to, aby se mohlo rekapitulovat, co všechno se událo. Nemám momentálně chuť se podělit o jakékoliv kousky svého soukromí, jelikož bych Vám všem momentálně stejně jen kazila náladu, ale ráda bych se s Vámi podělila o můj dnešní úspěch. Dočetla jsem poslední knihu, tak abych měla splněnou výzvu, kterou na dnešní rok připravila Databáze knih. (Mimochodem tím taky splnila 1/3 úkolu z výzvy 101 v 1001) Mám z úspěchu radost, ale tak nějak mi to bolestně připomnělo, že v následujících pěti dnech již nejspíše nestihnu přečíst osm knih, tak abych zvládla dosáhnout i vlastního cíle, počtu knih, který jsem si pro letošek stanovila (50). I když se o to samozřejmě ještě pokusím, velké naděje si nedávám.

Raduji se však, že se mi podařilo splnit tu výzvu od DK, která mi mimochodem připadala od začátku mnohem těžší.

A jelikož si nejsem jistá, jak to bude, až DK spustí výzvu pro další rok s přehledem za ten uplynulý, rozhodla jsem se sem připravit přehled, toho, jak jsem výzvu plnila.









středa 2. listopadu 2016

Recenze: Příliš divoká zem

Před velice krátkou dobou byla zaplněna mezera na našem knižním trhu v podobě postapokalyptické literatury s dějem odehrávajícím se na našem území. Zasloužili se o to Ladislav Klimeš a Antonín Kuttman, kteří vydali knihu Příliš divoká zem: Zimní válka.

Příliš divoká zem: Zimní válkaPíši tu dnes o této knize zejména proto, že jsem před nějakou dobou měla tu čest stát se betareaderem a být jednou z prvních, kdo si toto dílo přečte. Dokonce jsem knihu četla dvakrát. Poprvé, což už je poměrně dlouhá chvíle, to byla jen jedna část knihy a to ta, kterou psal Ladislav Klimeš. Později jsem byla opět požádána, abych si dílo znovu přečetla, tentokrát s tím, že byla dopsána druhá polovina příběhu. A jak pánové v mých kritériích obstály?

Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše a narovinu Vám sdělím, že jsem z knihy byla nadšena. Autoři ze sebe vydali jistě maximum a to se jim vyplatilo. Na jejich zkušenosti je dílo velice precizně vypracované, je čtivé a dokáže zaujmout. S nápaditou originalitou si pohrály s prvky, které alespoň já, považuji za nezbytné pro každou dobrou knihu a to sice napětí, dobrodružství, spád a alespoň náznak nějaké romantické zápletky. Vše splněno na jedničku. Navíc dokázaly splnit i nepsaný požadavek, požadavek na vtipnost. Ano, opravdu jsem se velice bavila.

Dále na knize velice pozitivně hodnotím aktuálnost, vzhledem k současnému politicko sociálnímu dění ve světě a dynamický spát celého děje. Autoři psali knihu s nápadem, se záměrem, kterého se podařilo dostát. Kniha je velice poutavá. Navíc má velice přitažlivou obálku a trefně zvolený název.

Co říci závěrem? … Jsem velice polichocena, že jsem mohla tuto knihu betatestovat, časněji než druzí se seznámit s jejím obsahem a zároveň sledovat její vývoj. Příliš divoká zem má krásně zpracovaný příběh, vhodně zvolené zápletky a doprovodné dění. Já jsem ji četla se zájmem a věřím, že ji tak bude číst i mnoho dalších. 

Gratuluji autorům k takovému úspěchu, jakým je vydání knihy a přeji hodně štěstí a přívětivé múzy při jejich dalším tvoření. Osobně se velice těším na další pokračování, které jistě usilovně připravujete a také na další knihu Ladislava Klimeše, o níž vím, že je stejně tak dobrá.

sobota 13. srpna 2016

Léto s úsměvem

Polovina léta je za námi a já si jej velice užívám. Prožila jsem velkou spoustu moc pěkných dní, během niž byly chvíle na které hned tak nezapomenu. Mnohokrát jsem měla úsměv na rtech, nespočetně krát, takže by nebylo v mých silách se o vše podělit. Přesto je tu však jedna věc, která mi dokázala vykouzlit úsměv na tváři zrovinka včera.

Náhodou jsem procházela internet a narazila jsem na jeden blog, www.gauri.blog.cz .  A byla obrovská náhoda, že úvodní stránek byl o tom, jak se autorka zapojila do výzvy 101 cílů v 1001 dnech, do které jsem rovněž zapojena. A tak s obrovskou zvědavostí se pustím do čtení, protože chci znát její cíle. Ještě však, než se k nim dostanu, tak na mě čeká jedno obrovské překvapení. Autorka na tuto výzvu narazila právě na mých stránkách! Mám z toho nesmírnou radost.

Tak strašně ráda jsem se do četla že se do sítě chytil další človíček. Samozřejmě trochu díky tomu, že to je díky mě. Jsem taky ráda, že mi tak Gauri pomohla splnit jeden z mých cílů - nalákat na tuto výzvu někoho dalšího. Ale hlavně jsem ráda, protože vím, jak krásné je tuto výzvu plnit. Jak může plnění někdy jednoduchý, někdy náročných úkolů, přinést až dětinskou radost a doufám, že právě tomuhle podlehne i někdo další.


A jak si na tom v současné době stojím s výzvou já?
Výzvu plním už něco málo přes sto dní. Kdybych úkoly měla plnit rovnoměrně (což nikdy nebyla moje stránka, bohužel), tak bych měla mít splněno přibližně deset úkolů. Netajím se však tím, že mám splněnou pouze polovinu, tedy pět, protože vím, že na odškrtnutí dalších tvrdě pracuji.

A teď malá rekapitulace!
Hned asi týden po zahájení výzvy se mi povedlo splnit jeden cíl a to zavítat na knižní veletrh. Přesto, že jsem slibovala, že o to nejvíce splněných úkolech budu psát nějaké články, tak v tomhle případě jsem se z toho omluvila, jelikož jsem z návštěvy veletrhu nebyla zrovna nadšená, nechtěla jsem kazit jinak pohodou atmosféru která ohledně něj panovala, ale hlavně jsem z principu nechtěla psát o něčem, co se mi nelíbilo.

Jsem omluvena i z dalších dvou úkolů, které jsou neveřejné z důvodů, které jsem uváděla už na úvodní stránce výzvy.

Čtvrtým splněným úkolem je, že jsem se asi po dvou letech donutila (a to jen díky výzvě) přebrat soubory v PC, ve kterých jsem už nebyla schopna se ani vyznat (jsem zvědavá, jak dlouho to opět takhle vydrží) a záložky, které už opravdu potřebovali přetřídit a uspořádat.

No a pátý úkol je již zmíněný výše a to nadchnout pro tuto výzvu někoho dalšího, což se přiznám, že jsem nečekala, že bude tak snadné.

A další úkoly?
Samozřejmě jsem se už pokoušela o splnění i nějakého dalšího úkolu. Konkrétně o ten, který praví, že se mám pokusit provést něco se svými vlasy, což jsem samozřejmě myslela tak, že bych je měla začít nosit nějak rozumně a ne jak čtyřleté děcko :-D Dokonce jsem zašla i do kadeřnictví, kde byly tak hodny a vlasy mi sestříhaly do jakéhosi účesu, ale já opět nevydržela déle jak týden si takto vlasy upravovat a opět vytáhla moji dobrou kamarádku - gumičku.
Když se nad tím zamyslím, teoreticky by se dal úkol považovat za splnění, vzhledem k tomu, že jsem s těmi vlasy něco provedla, byť na krátký okamžik, ale vzhledem k tomu, že já tuto výzvu neplním jen, abych si jednoduše splnila a odškrtala všechny úkoly, ale aby to pro mě něco znamenalo, tak se žádný škrtání nekoná a někdy v budoucnu se bude konat další pokus. I to se stává.

Snažím se plnit další úkoly, které vyžadují, aby jim bylo věnováno trochu více času. Koukám na dokumenty, ochutnávám zmrzliny, koukám na filmy, čtu knihy, chodím na in-line a denně se přemlouvám, abych šla běhat, což se mi zatím nepodařilo ani jednou.

Pak je tu úkol o sehnání kompletní Zeměplochy od Prachetta do vlastní knihovny, což se mi prozatím velice úspěšně snaží plnit, vzhledem k tomu, že se mi asi tak zhruba před měsícem podařilo sehnat 21 knih v perfektním stavu. Stále však série není kompletní.


A na závěr bych se ještě ráda pochválila za to, jak se mi prozatím snaží plnit úkol o tom, že nemám coca-colu a podobné "sajrajty", protože za posledních více jak sto dní jsem se jich ani nedotkla. Pravda je, že mi to první dva týdny, připadalo naprosto příšerné. Nápoje jsem viděla naprosto všude, ať fyzicky nebo reklamy. Nikdy jsem se nepřehlédla, ale pak to přešlo a teď už mi to nepřijde ani tak divné být bez nich. Závislost překonána :-D Ještě devětset dní a bude to, budu moci odškrtnout další úkol, což myslím, už problém nebude.

čtvrtek 7. července 2016

Léto ve dveřích

Už se ani nedá říct, že by léto klepalo na dveře, ale konečně už je tady! Deštivé dny nám daly sbohem a nahradily je ty krásné slunečné. Prozatím v rozumné míře, díky bohům, protože až se z toho vyklubou ty nehorázný vedra jako loni, bude ze mě velice nepříjemný tvor, který celý dny bude trávit ve sklepě.

S létem nás navštívili prázdniny a tak na stránkách mých vrstevníků už nějaký ten pátek můžete číst, jak probíhal jejich první rok na vysoký škole, jak to mají úspěšně za sebou a jaký je teď čekají bezvadný prázdniny, během niž mají takový a takový plány. 
Já se nehodlám do takového článku vůbec pouštět, nejen že jsou všechny téměř stejný a nebaví mě už ani číst, ale není to zrovna téma kterým bych se teď chtěla nějak více zabývat. Další rok ve škole mám za sebou a v září pokračován, to je maximum, co jsem k tomu ochotna říct. Tím zároveň prosím všechny, neklaďte mi otázky týkající se školy. Musela bych na Vás být už zlá, protože škola se mi v posledním roce ne zrovna málo zprotivila a tak jsem ráda, že jakýkoliv myšlenky na ni teď mohu alespoň na chvíli potlačit.

Co se týče druhého nejčastěji zmiňovaného tématu, plánů na léto, tak jsem ochotna už komunikovat. Na rozdíl od jiných roků pro letošek neplánuji žádnou cestu do zahraničí, jelikož vím, že budu maximálně časově vytížená. (Pokud to vyjde, ráda bych něco podnikla na podzim, ale bohužel teď nedokážu s jistotou nic říct.) Během léta prvně hodlám chodit na brigádu (ale pravda, dneska ještě nevím jakou, aneb zítřek ukáže), během léta mě čeká rovněž rodinných povinností, které by zaberou hodně času, a jeho zbytek mi bude zabírat nehorázné běhání všude možně po všem možném (chápejte jako, úřady, kanceláře, banky, pošty,...) jelikož mám v plánu pár jistých změn v životě, které se bez těhle hovadin neobejdou. 
Samozřejmě se hodlám dál věnovat blogu, mám v hlavě jeden nápad na větší projekt, tak se máte na co těšit. Hodlám se dál věnovat výzvě, se kterou by bylo dobrý opět trochu pohnout. No a zbude li čas. A já pevně věřím, že alespoň málo ano, tak hodlám číst a číst.
Abych nezapomněla, tak bych se taky během léta ráda viděla s celou spoustu lidí, které jsem musela zejména v posledních dvou měsících odmítat, protože jsem absolutně vůbec nestíhala. Tak doufám, že se na nás těší všechny vinárny a kavárny v okolí :-) Pokud vše vyjde, začínáme příští víkend.

Co se toho času týče, zavedla jsem si takový speciální režim. Pokud tedy patříte mezi ty lidi, kteří tvrdí, že člověk musí spát denně alespoň osm hodin, právě Vás vyvedu z omylu. Je sice pravda, že tenhle kec jsem ještě tak před rokem sama razila, ale obzvláště během posledních měsíců jsem to hodně stáhla. Během posledního týdne si dokonce snažím navyknout na tři hodiny a to ještě ne za tmy. Ale jak se zdá, zatím mi to vyhovuje víc než těch osm v noci, kupodivu jsem víc odpočatá než dřív a ještě ušetřím těch pět hodin. 2v1.

Mějte se všichni moc krásně, užívejte krásných dní, choďte na procházky (což je bohužel něco, co já alespoň momentálně nejsem do svého programu schopná nacpat), blbněte, smějte se, choďte na kafíčka jako já a někdy příště napřečtenou ;-)